Chvojník, což je vskutku pozoruhodné, je zřejmě jednou z nejdéle člověkem používaných rostlin. Rituálně a možná i medicínsky jej používali už neandrtálci v Shanidaru (dnešní Irák). Zbytky této rostliny (pyl) byly nalezeny v jeskyni v Shanidaru, asi 30 000 let starém pohřebišti. Předpokládá se, že tato rostlina spolu s dalšími bioaktivními rostlinami se dávala zesnulým na poslední cestu. V Číně jsou již více než 5 000 let známy dvě rostliny rodu Ephedra a to Ephedra sinica a E. equisetina, Číňany nazývané "ma-huang".

Po celém světě, ve všech oblastech výskytu chvojníku, se používá v rámci lidového léčitelství jako lék na astma, alergie, jako diuretikum a stimulant.

Účinnou látku efedrin izoloval K. K. Chen až roku 1887, když hledal náhradu za adrenalin.

Celá čeleď Ephedraceae zahrnuje jediný rod Ephedra - chvojník, do něhož počítáme asi 40 druhů. Jsou to nízké, ale i vyšší metlovité anebo prutovitě větvené keře, zřídka liány. Listy malé, šupinovité, vstřícné nebo přeslenité, v nodech článkovaných větví. Chvojníky jsou většinou (až na občasné výjimky) dvoudomé, tzn. vyskytují se zvlášť jedinci se samčími, a zvlášť se samičími šišticemi (květy). Plod je nepravá, načervenalá, semenná peckovice nebo semenná bobule (názory různých autorů se liší). Semeno je obaleno listeny, z nichž některé dužnatí.

Z celé řady druhů jsou prakticky nejdůležitější Ephedra sinica - chvojník čínský, hustě metlatý keř se zelenými článkovanými stonky. Kvůli metlovitým větvím a šupinatým listům dlouhým sotva 2 mm, se poněkud podobá přesličce. Samčí i samičí jednopohlavní květy jsou v šišticích. Samčí šištice jsou stopkaté nebo téměř přisedlé, složené z několika tyčinek. Semena jsou uložena mezi dvěma listeny, které tvoří kulovitý černý a zdužnatělý obal. Větévky jsou opadavé.

Rostliny rodu Ephedra pocházejí ze stepních oblastí od Středomoří do Střední a východní Asie. Dnes tyto dřeviny rostou i na západě USA a Mexika, a také v jižních Andách.

Chvojník čínský roste na suchých svazích a ve vyschlých řečištích, především v severní Číně a v Mongolsku. V řadě zemí se pěstuje k získávání efedrinu. Tuto drogu také poskytují asijské druhy E. equisetina, rostoucí v západní Sibiři, na Kavkaze, ve Střední Asii a v Číně, nebo E. gerardiana rozšířená v severozápadní Číně a Himálajích. Na Slovensku u Štúrova ve státní přírodní rezervaci roste chráněný E. distachya - chvojník dvouklasý (tento se občas objevuje i u nás jako okrasná rostlina v zahradách).

Droga se dříve používala v terapii některých nemocí, dnes se již v medicíně používá čistý syntetický efedrin. Přírodní droga se nyní používá pouze v homeopatii.

Efedrin se aplikuje jako prostředek proti astmatu i k celkovému posílení organismu. Efedrin pro léčení astma se používá 30-60 mg perorálně 3-4x denně pro dospělého, jako dekongeseční přísada do nosních kapek (snižuje hypersekreci mukózních žlázek - rýmu), při onemocnění horních cest dýchacích, nebo jako hypertensivum (k zvýšení krevního tlaku).

Efedrin je prekursorem pro výrobu dalších stimulujících drog, zejména metamfetaminu (pervitin).

Efedrin je blízký hormonu adrenalinu a také podobně působí, je přímé i nepřímé sympatomimetikum. Přímo působí tak, že se váže na a i b-receptory pro noradrenalin a adrenalin. Nepřímo působí tak, že blokuje enzym monoaminooxidázu, který v nervových synapsích rozkládá noradrenalin a adrenalin. Z tohoto působení plynou i jeho účinky vasokonstrikční (stahuje cévy), dekongesční (stažení cév v nose při hypersekreci mukózních žlázek), bronchodilatační (roztahuje bronchy).

Má i centrální účinky - prochází snadno do mozku a působí v centrálním nervovém systému jako psychostimulans. V lidském organismu se nemetabolizuje a vyloučí se do 48 hodin ledvinami.

Při předávkování se projevují následující toxické účinky: mydriáza (rozšíření zornic), silné pocení, bolesti hlavy, neklid, závratě, zmatenost, halucinace, rychlý puls, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, dýchací potíže, svalová slabost, třes, zvracení. Předávkování lze dosáhnout velmi snadno (50-200 mg) a je značně nebezpečné, zvláště pro starší osoby. Otrava se léčí při větším příjmu toxické látky výplachem žaludku, podáním elektrolytů a při křečích intravenózně podaným diazepamem. Mírnější otravy se léčí dostatečným příjmem teplých tekutin (čaje) a zajištěním tepla a klidu (profylaxe šoku).

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

První pomoc při otravě drogou dle obecných zásad, pít mnoho teplého čaje, profylaxe šoku (klid, teplo), při velkém předávkování výplach žaludku, dodání elektrolytů, při křečích diazepam.

Hlavní obsahovou látkou je alkaloid L-efedrin doprovázený dalšími alkaloidy, např. L-norpseudoefedrin a D-norpseudoefedrin. Jejich obsah v rostlině silně kolísá. Toxická je celá rostlina.

Po chemické stránce je efedrin chlorid L-(-)-erythro- (2-hydroxy-1-methyl-2-fenylethyl) -methylamonný.

VÚAB aneb "ta naše Efedrinka česká"	nahoru

Světový trh ročně pohltí 1.200 tun této psychotropní látky. Protože výroba závislá na úrodě chvojníku podléhá sezónním vlivům, byly vyvinuty i syntetické postupy výroby efedrinu. Díku tomu, že technologie i používané monokultury jsou pečlivě střeženým výrobním tajemstvím, lze většinou dobře stanovit původ finálního výrobku.

Česká republika patří mezi tři největší výrobce efedrinu na světě. "Efedrinka", neboli Výzkumný ústav antibiotik a biotransformace (VÚAB) v Roztkách u Prahy, již od roku 1972 vyrábí efedrin na základě patentovaného postupu a svých vlastních vyšlechtěných mikroorganismů. Produkce VÚAB se pohybuje na hranici 100 tun efedrinu za rok. Vzhledem k tomu, že domácí spotřeba jsou řádově kilogramy, jde většina efedrinu na export. Podle dostupných informací jde velká část na výrobu nelegálních drog (např. jedna z mnoha afér: V letech 1993-1994 šlo od nás přes Švýcarsko do Mexika přes 75.000 kg efedrinu, přičemž legální farmaceutický průmysl v Mexiku má roční spotřebu asi 50 kg této látky).