Užíval se odpradávna. Jako narkotická droga se často užívá jako náhrada opia když je opium nedostupné nebo ke zmírnění opiové závislosti. Kratom je tradičně užíván jen v Thajsku, ačkoli zprávy o jeho užívání byly zaznamenány i v Malajsii. V některých částech Thajska se traduje, že rodiče by provdali svou dceru raději za muže, který užíval kratom než za muže, který kouřil marihuanu. Věří, že uživatelé kratomu jsou těžce pracující, zatímco uživatelé marihuany jsou líní. Tuto víru projevují i mnozí uživatelé sami, kteří popisují, že začátek užívání kratomu jim přinesl větší touhu po práci. Kromě názvu kratom má ještě názvy ithang, kakuam a v jižních regionech i thom. V lidové medicíně je často užíván proti průjmům. Malé množství uživatelů užívá kratom k prodloužení sexuálního styku.

Nejvíce druhů rodu Mitragyna je stromovitých, některé dosahují výšky téměř 30 metrů. Rod byl pojmenován Korthalsem, protože průduchy prvního druhu, který zkoumal, se podobaly tvarem biskupské mitře. Tento rod je charakteristický kulovitým kvetoucím vrcholem, který nese až 120 květů. Když jsou květy ve stádiu poupěte, vyvíjející se kvítky jsou obklopeny a úplně pokryty mnohými překrývajícími se listeny.

Mitragyna speciosa Korth. sama o sobě dosahuje výšky 15 metrů s šířkou přes 4,5 metru. Kmen je vzpřímený a větvený. Květy jsou žluté. Listy jsou stále zelené a mají tmavě lesklou zelenou barvu, oválného až podlouhlého tvaru a vstřícné. Kratom je stále zelený spíše než opadavý a listy se stále vyměňují a odpadávají, ale existuje jakýsi "přibližně sezónní" opad listů v závislosti na podmínkách životního prostředí. Během suchých období roku je opad listů hojnější a nárůst nových listů je bohatší během období dešťů. Když je rostlina pěstována mimo své přirozené tropické stanoviště, listy opadávají s nižší teplotou, asi okolo 4 °C. Rozmnožuje se pomocí velmi čerstvých semen nebo pomocí řízkování. Semena neklíčí příliš dobře, a to z důvodu endogenní houby, která napadá dřevní tkáně.

Rod Mitragyna, část čeledi Rubiaceae, se nachází v tropických a subtropických oblastech Asie a Afriky. Asijské Mitragyny jsou často součástí deštných pralesů, zatímco africké druhy (které jsou někdy stále zařazovány do samostatného rodu, Hallea) se vyskytují v močálech. Konkrétně Mitragyna speciosa pochází z Thajska, většinou roste ve středu a na jihu země, a pouze vzácněji na severu. Kratom dává přednost vlhkým, humózním půdám na chráněných místech. Protože je velmi nenasytný, potřebuje bohaté, úrodné půdy. Je citlivý na sucho a mimo svá přirozená výskytiště je také citlivý na mráz.

Uživatelé rozeznávají různé typy kratomu, dva hlavní typy jsou rozeznávány pomocí barvy žilek na listech - červená či zelená až bílá. Zeleno-žilná varieta má prý silnější účinek. Jedna studie zjistila, že většina uživatelů dává přednost směsi obou variet, pak následuje červeno-žilná varieta a teprve potom zeleno-žilná. Pěstitelé v Austrálii říkají, že obě variety se sbírají v rozdílných časech z rozdílných rostlin, které byly klonovány ze stejné mateřské rostliny. Zatím nebylo učiněno žádné porovnání mezi těmito dvěma varietami.

Téměř všechen kratom je užíván žvýkáním čerstvých listů. Další cesty zahrnují mletí a konzumace čerstvých, usušených či znovu navlhčené suché listy. Někteří vegetariáni používají listy k vaření. Když se připravuje čerstvý list, žilnatina je oddělena a někdy se přidává sůl, jako prevence proti zácpě. Po konzumaci listů následuje pití něčeho teplého, jako je teplá voda či káva. Listy mohou být také kouřeny, může z nich být vytvořen čaj nebo surový pryskyřičný extrakt. Pryskyřičný extrakt se vyrábí vodnou extrakcí listů, vyvářením a poté tvarováním do malých kuliček, které se obalují v materiálu jako je mouka, potom jsou skladovány až do použití. Toto je jak se zdá oblíbená metoda spotřeby.

Uživatelé kratomu bývají sedláci, dělníci a farmáři, kteří používají rostliny k překonání zátěže, těžké práce či vyčerpávajících cvičení. Ženské uživatelky jsou podle všeho celkem vzácné. Věk začátku užívání se zdá být vyšší než v případě ostatních drog.

Zatímco hlavní alkaloidy v kratomu jsou strukturně příbuzné s psychedeliky, nevykazují žádnou psychedelickou aktivitu. Dominantním efektem se zdá být efekt podobný opiátům, tento efekt zahrnuje také analgetické účinky a potlačení kašle. Tyto efekty jsou přibližně porovnatelné svou silou s kodeinem. Mitraginin však potlačuje útlum způsobovaný opiáty a jeho efekty nejsou tlumeny antagonistou morfinu nalorfinem. Tento opiátům podobný efekt je nejspíš zprostředkován pomocí delta a µ (čti "mí") opioidních receptorů. Se zvyšující se dávkou se zvyšuje vazba na delta a následně i µ receptory. Je zajímavé, že přechod na µ receptory je zvyšován přítomností opiátových drog. Delta receptor je výběrový pro opiátové drogy a má malý potenciál při zneužití, ale zdá se, že může fungovat jako roznětka, která může dovolit mitragyninu efektivnější vazbu na µ receptor, který vyvolává euforii.

Další efekty mitragyninu jsou redukce napětí hladkého svalstva, místní znecitlivění (anestetikum) a pokles aktivity centrálního nervového systému. Akutní vedlejší účinky zahrnují sucho v ústech, zvýšení diurézy (močení), ztráta chuti a zácpa, tvořená malou, černavou stolicí. Na rozdíl od opiátů, mitragynin nezpůsobuje nauzeu ani zvracení. Těžcí uživatelé mohou upadnout do prodlouženého spánku.

Vedlejší účinky z dlouhodobého užívání jsou anorexie a ztráta váhy, nespavost a tmavnutí pleti, částečně na tvářích. Mezi závislými udává 30 % omezení sexuální touhy a potřebu užívat kratom spolu s alkoholem, aby byli sexuálně stimulováni. Jedna studie odhalila 5 lidí, kteří měli psychotické příznaky, které mohly být způsobeny vysokými dávkami kratomu. Závislost se objevuje při požívání vyšších dávek. Některé studie odhalily, že se nevyskytují žádné závislostní problémy u vesničanů užívajících kratom, zatímco ostatní lidé závislost podle všeho vykazují. Zdá se být pravděpodobným, že pokud je kratom užíván v dost vysokých dávkách pro µ receptorové přechody, vzniká silná závislost. Těžcí uživatelé mohou žvýkat kratom 3krát až 10krát denně. Přitom novému uživatelé stačí jen několik listů k zisku kýžených efektů, někteří pozorovali nárůst potřebné denní dávky na 10 až 30 a někdy i víc listů za den. Útlumové syndromy, popisované závislými, zahrnují nepřátelství, agresi, vlhký nos, neschopnost pracovat, návaly pláče, bolest svalů a kloubů a trhavé pohyby údů.

Většina zdrojů uvádí, že jde o stimulans v nižších dávkách, které se mění na sedativum v dávkách vyšších. Efekty nastupují po pěti až deseti minutách po požití a trvají několik hodin. Pocit byl popsán jako štěstí, silné a aktivní, se silnou touhou po práci. Mysl je popisována jako klidná.

Ačkoli jsou ibogain a mitragynin chemicky podobné, účinkují pomocí rozdílných cest a i jejich účinky, ať už v lékařství či účinky narkotické, se liší. Ibogain je určen pro jednorázovou léčbu závislosti na lécích, mitragynin je používán k postupnému odstavování závislých na narkoticích.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Z kratomu bylo izolováno více než 25 alkaloidů. K nejhojnějším patří tři indolové alkaloidy a dva oxoindoly. Třemi indoly jsou mitragynin, paynanthin a speciogynin - první dva se nejspíš vyskytují pouze v rodu Mitragyna. Dvěmi oxindoly jsou mitrafylin a speciofolin. Další přítomné alkaloidy patří též k indolům a oxoindolům, jde např. o ajmalicin, korynanthedin, mitraversenin, rhychofylin a stipulatin.

Mitragynin je hlavním alkaloidem rostliny. Byl prvně izolován v roce 1907 D. Hooperem, proces byl opakován v roce 1921 E. Fieldem, který alkaloid pojmenoval. Jeho struktura byla plně objasněna až v roce 1984 D. Zachariasem, R. Rosensteinem a E. Jeffreym. Je strukturně příbuzný jak yohimbovým alkaloidům, tak voakanginu. Řadě na tryptaminu založených psychedelických drog jako jsou psilocybin či LSD je tedy svou strukturou jen vzdáleněji podobný. Chemicky je mitragynin 4-methoxy-korynantheidin. Má molární vzorec C₂₃H₃₀N₂O₄ a molární hmotnost 398,5. Fyzikálně je volná báze bílý amorfní prášek s bodem tání od 102 do 106 °C a bodem varu mezi 230 a 240 °C. Je rozpustný v alkoholu, chloroformu a v kyselině octové. Hydrochlorid taje při 243 °C.

Listy M. speciosa obsahují asi 0,5 % alkaloidů, z nichž asi polovinu tvoří mitragynin. Průměrný list váží okolo 1,7 g za čerstva či 0,43 g za sucha. 20 listů obsahuje přibližně 17 mg mitragyninu. Všechny listy obsahují mitragynin, speciogynin, paynanthin a malé množství speciociliatinu. Oxindolové alkaloidy se vyskytují pouze v malých až stopových množstvích.

Obsah alkaloidů se mění od místa k místu a během různých dob. Obsah alkaloidů je různý během různých měsíců. Zatímco obsah indolových alkaloidů se zdá být celkem stabilní, obsah oxindolů kolísá.