Paulonie nápojná, neboli guarana, je vlastně stará kulturní plodina Jižní Ameriky. Kmeny z povodí řek Orinoko a Rio Negro (zejména Mauéové a Mundurukové) pěstují a používají guaranu jako poživatinu i k léčebným účelům. V celé Jižní Americe se pije jako povzbuzující nápoj.

Její název pochází z "guara-na" což v jazyce amazonských indiánů znamená "velký strom lesa". Název "paulínie" stanovil Carl Gustav Linné na počest lékárníka Franze Paulliniho.

Prvními objeviteli jsou Indiáni z oblasti Maués, prapůvodní obyvatelé amazonské džungle. V jejich historii tato zvláštní rostlina zanechala pozoruhodné stopy (uvedené níže v Pověsti o guaraně). Jak dlouho Indiáni tuto rostlinu užívají, to kvůli nedostatku písemných pramenů není přesně známo.

Misionář objevuje guaranu pro Evropu

Jezuitský misionář jménem Joao Felipe Bettendorf, který působil v oblasti řeky Maués, poskytl v roce 1669 jako první písemnou zprávu o guaraně (aspoň tedy první zprávu o které vím). Nadšeně popisoval původní obyvatele, s nimiž se v oné oblasti na svých cestách amazonskou džunglí setkal, jako ten nejzdravější a nejvitálnější kmen, který kdy v Jižní Americe poznal. Padre Bettendorf tento jejich zázračný prostředek vyzkoušel i na sobě, a brzy tak mohl svým hostitelům dát za pravdu v jejich chvále této zvláštní rostliny. Jedna jediná rostlina jim prý od nepaměti i v tamnějším extrémním parném klimatu pomáhá zůstat zdravými; na dlouhých loveckých výpravách i výpravách válečníků také redukovala chuť k jídlu a zároveň udržovala plnou výkonnost, dokonce pomáhala při zvýšení bdělosti smyslů, schopnosti reagovat a též plně zatěžovat tělo i duši.

Již v 17 století byla guarana analyzována evropskými vědci . Theodor von Martimus, německý botanik, byl tehdy snad prvním, který guaranová semena vědecky prozkoumal. Izoloval z nich bílou krystalickou substanci, která působila pozurohodně příznivě na lidskou látkovou výměnu i proti únavě. Tuto látku nazval, podle rostliny z níž ji získal, guaranin. Později bylo objeveno, že je guaranin chemicky identický s kofeinem.

Pověst o guaraně

Před dávnými, dávnými časy se v kmeni Mauéských Saterů narodilo úplně zvláštní dítě. Vyrostlo v neobyčejně nadaného chlapce s dobrým srdcem a soucitem ke všem potřebným. Pro jeho velké schopnosti, dobrotu a moudrost, s kterými svému národu všemi způsoby pomáhal, se brzy začalo říkat, že ve skutečnosti snad ani není člověkem, ale dítětem bohů. Když došlo ve vesnici ke sporům, dokázal nastolit mír a spravedlnost, takže se k sobě lidé zase chovali dobře; když se objevila žárlivost a závist, uměl vždy rychle najít cestu k svornosti a harmonickému spolužití. Uštvaným a vyčerpaným lidem přinášela jeho přítomnost klid a zotavení, léčil dokonce těžce nemocné a chránil kmen před přepady a lstivostí nepřátel. Jeho rady byly žádané a vysoce ceněné, dokonce i nejstarší mu prorokovali velkou budoucnost moudrého vůdce lidu. Každý však nebyl dobrý k tomuto neobyčejnému chlapci. Mnozí duchové, kterým příslušníci kmene před jeho objevením od nepaměti přinášeli každodenní modlitby a oběti, teď byli vzývani jen ve dnech svátečních. Někteří z duchů s tím sice byli spokojeni, protože jejich lid byl šťasten, jiní však se nedokázali ubránit závisti a žárlivosti a hledali cesty, jak by tomu svému konkurentovi v lidské podobě škodili. Jeden z nich, mocný duch Jurupari, na chlapce, právě v tu dobu hledajícího v lese potravu, nastražil smrtelnou past, a nerozpakoval se ho nakonec i zabít. Mezi lidem propukl velký nářek a hluboký smutek. Slzy, zoufalství a veliká nouze dojaly velkého boha Tupu. Na velkém blesku sjel z oblohy k zemi a zjevil se lidu, který před ním v uctivé bázni klesl na kolena a sklonil své hlavy k zemi. „Ten zločinný skutek zlého ducha nemohu vrátit ani já“ pravil velký Tupa, „život a smrt nesmějí ovlivňovat ani bohové. Mohu vám ale předat dar, který bude mírnit vaši bolest a vašemu kmeni přinese navěky požehnání“. Bůh se obrátil k matce zavražděného chlapce a promluvil k ní: „ V překrásných očích tvého syna stále ještě bdí posvátné světlo bohů. Zakopej proto oči syna svého se všemi poctami v lese. Brzy z nich vyroste nová rostlina, posvátný keřík, na němž bude spočívat mé boží požehnání. Plody této rostliny vám poskytnou sílu i vytravlost, bdělost smyslů i jas ducha. Mnohá vaše trápení a bolesti vyléčí, a poskytne vám i dobrou božskou výživu. Až ji pak budete jíst, myslete na mne, i na to, že jsem vašemu národu přiznivě nakloněn.“ Bůh Tupa splnil svůj slib; a od té doby může celý kmen užívat blahodárné plody oné rostliny, kterou nazývá „wanna“, rostliny guaranové .

Paullinia cupana je dřevnatá liána se střídavými, lichozpeřenými listy, které mají 3-5 lístků. Květy jsou drobné, bílé, souměrné, sestavené do úžlabních hroznů. Plod, dozrávající v říjnu a listopadu, velikosti lískového oříšku, je hladká, trojpouzdrá, červeně zbarvená tobolka, která obsahuje v každém pouzdře jedno tmavohnědé až černé semeno, někdy se však vyvine pouze jedno semeno. Zralé semeno je kulovité, spodní částí uzavřené v červeném míšku.

Paullinia cupana je původem z povodí Amazonky, zejména z oblasti jižně od této řeky. V menší míře roste i v povodí řek Orinoko a Rio Negro. Pro její sklizeň se většinou využívají tamnější volně rostoucí porosty, ale místy se i pěstuje, v posledních letech dokonce i na plantážích v Brazílii.

Užitnou částí rostliny jsou její semena, tzv. guaranové oříšky, které se po sklizni nejprve praží a následným prosíváním se zbavují obalů. V hmoždířích se mechanicky drtí, a za stálého přidávání vody se postupně získává tmavohnědá hmota (pasta), která se potom formuje do tvaru roubíků, placek či kuliček. V této formě se také prodává pod různými názvy, jako např. "bon" či "poca", guaranové bochníčky jsou nazývány "bastoes".

Sušená pasta - Pasta guarana - se někdy nechá zkvasit a zapařit, přičemž vznikne hořkokyselý nápoj, nazývaný "pivo madiok-guaraná".

Z guaranové pasty se připravuje nápoj podobný kávě, a to prostým spařením kousků takto upravené guarany horkou vodou. Jinou možností je výroba sirupů, nejrůznějších nealkoholických i lihových nápojů, oblíbených hlavně v Brazílii. Někdy se guaranové oříšky nebo pasta i suší a drtí na prášek, který se používá k výrobě posilujících tablet.

Stimulující účinky má i kůra z guaraně příbuzné liány, nazývané "Paullinia yoco". Ta roste v Kolumbii, Ekvádoru a v Peru. Oproti paulínii nápojné obsahuje jen 2-3% kofeinu.

Obvykle se užívá 2-5g guarany denně. Guaranový čaj k snídani: Mauéští Saterové neznali využití guarany pouze v podobě pasty nebo sušené hmoty; připravovali také z guaranového prášku pouhým přidáním horké vody chutný nápoj, zvaný guaranový čaj: Na jeden litr vroucí vody dejte půl až jednu kávovou lžičku guaranového prášku. Po krátkém povaření stáhněte s ohně a nechte ochladit na teplotu vhodnou k pití. Guaranový čaj chutná nejlépe o teplotě těla či chladnější. Kdo má rád sladké, může použít med nebo hnědý cukr. Zvláště chutným a výborným sladidlem je stéviový prášek (Stévie sladká - Stevia rebaudiana). Stevia je coby sladidlo vhodná i pro diabetiky.

Guaranový nápoj pro přežití v extrémních podmínkách: Brazilští dělníci v dolech denně pijí guaranový čaj, aby neonemocněli a udrželi si sílu pro svou těžkou práci v extrémních klimatických podmínkách. Nosí u sebe neustále guaranu ve tvaru hroudy, nebo tyčinky zvané bastao. Jazykovou kůstkou z jisté ryby zdomácnělé v Amazonce, která je drsná a tvrdá jako šíp, odstrouhnou v případě potřeby malý kousek guarany, a z něj si připravují čaj.

Aqua branca – nápoj válečníků: Stačí dát do velké sklenice (tedy asi 0,25 l) studené vody čtvrt až půl kávové lžičky guaranového prášku, zamíchat, nebo ještě lépe protřepat v šejkru. Zlepšit chuť tohoto nápoje můžete přídavkem citrónové šťávy a hnědého cukru.

Kakao Inků: Litr mléka svaříme s kakaovým práškem, půl až jednou kávovou lžičkou guarany, špetkou cayenského pepře a jedním vanilkovým luskem. Podle chuti osladíme medem hnědým cukrem nebo stévií, zastříkneme šlehačkou a vršek můžeme ozdobit špetkou guaranového prášku.

Guaranový životabudič: Přísady: 250g ovesných vloček, 100g sezamu, 100g oříšků, 100g másla, 100-150 ml řepného sirupu, 1,5 vrchovaté kávové lžičky guaranového prášku, 10 celozrných oplatek. Příprava: Máslo rozpustíme na pánvi, přidáme vločky, sezam a guaranu, a krátce podusíme do hněda. Přidáme řepný sirup a necháme lehce povařit. Stále mícháme! Stáhneme s ohně, přimícháme jemně nasekané oříšky a necháme vychladnout. Hmotu natřeme na polovinu oplatek. Druhou půlkou oplatek přikryjeme.

Přípravky z guarany zvyšují odolnost proti únavě, urychlují mentální koncentraci, zlepšují krevní oběh a brání usazování cholesterolu. Díky vysokému obsahu kofeinu patří paulínie k nejsilnějším purinovým drogám; je třikrát silnější než káva. Olej z guarany má lehce afrodisiakální a psychoaktivní účinky.

Čaj z paulínie se pije při migréně, neuralgiích, bolestech hlavy při menstruacích, problémech s močovým měchýřem, při horečce. Účinně tlumí průjmy, zvláště infekční, jako např. při úplavici nebo salmonelóze.

S drogou je třeba zacházet jako s jinými drogami obsahujícími kofein, u nichž platí, že méně bývá více. Při předávkování dochází k poruchám spánku, nervozitě, předrážděnosti a bolestem hlavy. Droga se nedoporučuje dětem ani těhotným a kojícím ženám. Není vhodná ani k dlouhodobému podávání.

Tato rostlina, která je u Indiánů vzhledem k svému kurióznímu vzhledu známa pod názvem „tajné oko“, se projevuje jako velmi účinná u mnoha druhů bolestí hlavy a migrény, průjmu, horečky a křečích, které mají např. často ženy před menstruací, jakož i pro zlepšení funkce ledvin (vylučování vody).

Afrodiziakum: Jako jemné afrodiziakum je v Brazílii a ostatních latinskoamerických zemích již po staletí velmi oblíbena.

Alkohol: Guaranu lze použít proti kocovině.

Antibakteriální: Guarana se vykazuje silnými antibakteriálními účinky proti E. coli a salmonelám.

Arterioskleróza: Guarana při dlouhodobém nasazení zřejmě snižuje sklony k arterioskleróze.

Bolesti hlavy: Dobře reagují a odeznívají. Guarana dokonce působí i na migrénu. Pokud bolesti nejsou nervového nebo revmatického původu. Při migréně by měla být použita hned při prvních symptomech záchvatu. Při chronických bolestech hlavy tak dobře nepůsobí.

Citlivost na počasí: Efektivně působí proti klesající výkonnosti a vyčerpání, zaviněným horkým a dusným počasím.

Čištění krve: V etnické medicíně je používáná k detoxikaci krve. Připisováno saponinům v ní obsaženým.

Horečka: Snižuje.

Chuť k jídlu: Redukuje.

Křeče: Uvolňuje.

Ledviny: Zlepšuje jejich funkci a tím i vylučování vody.

Malárie: U indiánú v džungli používána jako prevence.

Nadváha: omezuje chuť k jídlu. Lze použít taky na náladu, aby byla pozitivní.

Nervy: posiluje.

Paměť: zlepšuje, je dokonce účinější než kofein a ženšenový extrakt, PMS.

Posílení srdce, posílení ducha i těla, proti průjmu, proti trombózám, harmonizuje únavu a vyčerpání, proti stárnutí, snižuje tepovou frekvenci, uvolňuje zácpu. Stimuluje mozkovou činnost a funkce mozku. Tonizuje cévy CNS. Udržuje plodnost a pleť bez vrásek až do pozdního věku. Působí kladně proti impotenci. Guarana účinkuje až 10 hodin, její plné účinky se projevují 1 hodinu po požití a doznívají pomalým poklesem v 8-9 hodině. Pokles trvá asi půl hodiny.

Pokud je guarana po dlouhodobém užívání ve větších množstvých vysazena náhle, mohou se v někdy objevit přechodné příznaky: bolesti hlavy, bolesti svalů, únava, nervozita disharmonie vegetativního systému.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Hlavní obsahovou látkou semene guarany je alkaloid kofein, kterého semena obsahují 5-6 %, ale je přítomen také theofylin, theobromin a tzv. guanadiny. Dále byl zjištěn adenin, saponiny, silice, katechinové třísloviny (10-25 %), pryskyřice, červené barvivo a dosud nepříliš podrobně prozkoumaný éterický olej guaranin. Nativní komplex kofeinu s tříslovinou se v droze štěpí a tříslovina přechází v tříslovinovou "guaranovou" červeň.

Látky obsažené v guaraně jsou tyto: rostlinná vláknina: asi 49 %; taniny(třísloviny)- asi 8,5-12 %; škroby: asi 9 %; resiny (pryskyřice): 7 %; amidy: asi 5,5 %; guaranin asi 3-5 %; tuky asi 3 %; saponiny asi 0,6 %; theobromin: asi 0,25 %; theofylin: asi 0,125 %; adenin a guanin (xantinové deriváty)- jen stopová množství; xantin a hypoxantin: jen stopová množství; cholesterol: jen stopová množství. Dále se v guaraně vyskytují D-catechin, guaranin, pektiny, proteiny...