Za objev pepřovníku opojného vděčíme britskému mořeplavci Jamesi Cookovi, který se s ní poprvé setkal při plavbě jižním Pacifikem v letech 1768-1771. Rostlina byla poprvé vědecky popsána otcem a synem Foresterovými, kteří Cooka doprovázeli v roce 1776 na jeho druhé výpravě.

Pití kawi, jak se pepřovník opojný nazývá, je už po staletí součástí polynéského života a kultury od Havaje až po Novou Guineu. Před příchodem Evropanů neznalo zdejší obyvatelstvo alkohol a všechny společenské události byly doprovázeny pitím kawi. Role této rostliny ve zdejší kultuře by se dala přirovnat k úloze vína v evropském společenském životě. Kawa se pije při různých slavnostech, uvítacích obřadech, svatbách apod. Obřady pití kawi jsou známy především z ostrova Fidži. Někteří cestovatelé dokonce přičítali účinkům kawi i prokazatelně vyšší vzrůst domorodců na tomto ostrově oproti ostatním Polynésanům. Na Fidži a na mnoha dalších ostrovech Polynésie je kava-kava známa pod jménem "jagona".

Na ostrově Samoa se kawa obřadně popíjela ve sněmovním domě, který k tomu byl již svým půdorysem a uspořádáním určen. Podle J. V. Daneše, který ostrov ve 20. letech navštívil, probíhá obřad následujícím způsobem:

"Mladé dívky vynika­jící rodem, krásou a bezvadnými mravy jemně rozžvýkají kousky suchého kořene kawového, které se shromáždí pak do ceremoniální mísy. Na rozžvýkanou hmotu, která prý vypadá zcela čisté a neodporně, neboť dívky dbají, aby co nejméně slinami ji smáčely, nalije se voda, nechá se chvíli státi, pak vlákny lýka pečlivě se pročistí až zůstane čistá, trochu opalizující a perlící tekutina asi takové barvy, jako bývá hodně slabá mléčná káva. Když nápoj je hotov k požívání, řečník osloví hlasitě nejvyššího čestného hosta a podá mu nádobu zhotovenou z krásně hlazené poloviny velkého kokosového ořechu s nápojem. Oslovený přijme nádobu, ulije trochu před sebe na zem jako oběť bohům, promluví několik případných slov, vypije zbytek tekutiny a hodí zvláštním obratným točivým pohybem nádobku zpět na rohož, na níž stojí veliká mísa. Stejným způsobem piji pak ostatní pořadem přesně stanoveným podle hodnosti úřední i dědičné důstojnosti. Dříve nezřídka byla tato ceremoniální posloupnost sporná a často bylo poskytnutí precedence jedné sporné straně předmětem inzultů a vedlo i k bojům a k válkám."

Miloslav Stingl v knize Neznámou Mikronésií, popisuje užívání kawi v Mikronésii, kde se jí říká "sakau". Jednou z největších slavností tam je Pu­al sakau - Obřad tlustých kawových kořenů.

Pepřovník opojný, je vytrvalý keř je 2,5-6 m vysoký se vzpřímenými, dužnatými výhonky, vyrůstajícími z tlustého kořene. Kořeny u starších rostlin sílí a zaplétají se - nabývají na potenciálu i vůni (po šesti letech mohou kořeny vážit až 7 kg, po dvaceti až 38 kg). Listy má nepravidelně srdčité, tupě špičaté, až 25 cm dlou­hé a 10 cm široké, na rubu plstnaté. Květenství je klas 5-7 cm dlouhý, plod přisedlá bobule.

Pepřovník opojný je asi domácí v západní a jihozápadní Polynésii, odkud se rozšířil do okolních oblastí. Dnes se vyskytuje v různých oblastech Melanésie, včetně Nové Guineje, Šalamounových ostrovů, Fidži a Vanuatu, dále po celé Polynésii, s výjimkou Velikonočních ostrovů i Rapy a velmi vzácně v Mikronésii v Ponape. V Melanésii se pije kawa pouze v určitých oblastech, což je možno vysvětlit užíváním betelu. Všeobecně totiž platí, že tam, kde pijí kawu, neznají žvýkání betelu a naopak.

Droga, která se dnes dostává na trh, pochází zpravidla z Velkého ostrova v Havajském souostroví z okolí Puny, Pahoy a Kalapany, kde je půda vulkanického původu. Odtud také pochází nejkvalitnější droga, z které je možno připravit kvalitní omamný nápoj. Ve Vallis se pěstuje kawa na záhonech rozdělených na tři části. První je zasvěcena zlým duchům, druhá je posvátná (atous), obětovaná božstvům a teprve třetí slouží domorodcům.

Pepřovník opojný se používá ve formě opojného obřadního nápoje s narkotickými účinky nazývaného "kawa" nebo "ava". K jeho přípravě slouží kořeny (waka) nebo méně kvalitní stonky (lewena) 2-3 letých keřů. Ty se po očištění rozkrájejí na malé kousky a potom se rozžvýkají, rozdrtí kameny, nebo se nastrouhají. Na Fidži a v dalších oblastech bylo žvýkání záležitostí pouze mladých dívek. Ty si nejprve umyly ruce, studenou prame­nitou vodou si několikrát vypláchly ústa a teprve potom začínaly žvýkat kořeny. Po této úpravě se dívky vzdálily a ostatní bylo již pouze záležitostí mužů. Dnes se však již kawa žvýkáním nepřipravuje.

Příprava nápoje tímto způsobem se zdá sice zvláštní a nehygienická, při konzumaci však nedochází k žádným nákazám, neboť nápoj má pravděpodobně baktericidní a samočistící účinky. Takto připravená droga byla navíc daleko kvalitnější a účinnější. Význam zde má zásaditý charakter slin s obsahem enzymů, které napomáhají vyloučení aktivních součástí. Podobný účinek mají údajně i muciny, které se rovněž nacházejí ve slinách a umožňují lepší vstřebávání.

Připravená drť se mísí s normální nebo kokosovou vodou a nechá v klidu. Po určité době se vyjme kašovitá emulze z nádoby a vlije do hustého a jemného vaku z vláken kenafu (Hibiscus cannabinus), který slouží jako filtr; kapalina se tím oddělí od pevné složky. (Jinde se však pije nápoj zahuštěný bez filtrace). Zachycená přefiltrovaná tekutina se podává ve dřevěných nádobách, které jsou určeny pouze k tomuto účelu. Rozlévá se do skořápek z kokosových ořechů, ze kterých se pije.

Podobně jako z čerstvých kořenů lze nápoj připravit z kořenů sušených.

Nápoj má šedohnědou barvu jako bílá káva, vůni po šeříku, kořenitou, dráždivou a hořkou chuť se silně svíravými účinky, připomínající mýdlovou vodu. Popíjí se v malých doušcích, vhodnější je však vypít ji rychle, než pomalu usrkávat. Nejsilněji účinkuje, když se pije nalačno.

V několika posledních letech si kava-kava získala velkou popularitu v USA i v západní Evropě, kde se prodává v tabletách, v prášku, je součástí některých výrobků jako jsou např. ústní spreje apod.. Komerčním způsobem zpracovaná surovina je samozřejmě i chuťově upravená a navíc se objevuje spousta receptů, jak z kavy-kavy připravit nápoj s džusem, banány nebo dalším ovocem.

• Kava-kava vcelku pozitivně ovlivňuje mysl. Jde zde spíše o přechod z lineárního do mnohorozměrného způsobu bytí a chápání smyslu bytí. Zdá se, jako by se rozšířila paměť, mozek si žádá intenzivní přísun podnětů, které přicházejí prostřednictvím světla, pohybů, zvuků apod. Mír a klid jsou velmi intenzivní složkou pocitu vnitřní vyrovnanosti. Smysly jsou vnímavější, takže každý šepot je vnímán hlasitě a hlasitý zvuk je nepříjemný. Kava zvedá hladinu emocí. Cítíte se přátelsky, ne sentimentálně. Svět nezískává žádné nové barvy ani červený nádech. Všechno je na svém místě a tvoří to dohromady lehce pochopitelný celek. V nízkých dávkách ulevuje únavě a lehce stimuluje duševní činnost.
• Kava má však také opojné a euforické účinky (zejména ve vyšších dávkách). U konzumenta, užívajícího tuto drogu, se zprvu dostavuje pocit únavy doprovázený zblednutím, po kterém následuje zlepšení nálady provázené pocitem opojení. Ve větších dávkách kava-kava ovlivňuje rovnováhu a motorickou stabilitu (srovnatelné s účinky alkoholu), působí miózu (stahuje zorničky) a mění vnímání hloubky a vzdálenosti.

V roce 1993 byl Piper methysticum zařazen v British Journal of Phytotherapy mezi rostliny bez nebezpečných vedlejších účinků vhodné pro fytoterapii. Na základě četných klinických experimentů, byly zjišťovány indikace, ve kterých by mohla droga nalézt uplatnění v současné farmakoterapii.

• V Evropě a v USA se kava-kava prosazuje zejména díky schopnosti léčit tzv. civilizační nemoci úzkost, deprese, nespavost. Na rozdíl od alkoholu nebo benzodiazepamů, kava-kava užitá v přiměřených dávkách nesnižuje schopnosti koordinace, prostorové orientace ani soudnosti. V porovnání s benzodiazepamy se účinnost preparátů vyrobených z kavy časem nesnižuje a není třeba je aplikovat ve vyšších koncentracích. Zatímco u osob, které si léčí úzkosti benzodiazepiny, musí být postupně zvyšovány denní dávky, určitá nezměněná dávka kava-kava dokáže úspěšně léčit úzkosti minimálně po dobu dvou let.
• Kava působí sedativně, navozuje stav klidu, a je-li užívána ve větších dávkách, přivolává dlouhodobý a hluboký spánek, aniž by přitom zatemňovala vědomí, v medicíně se proto doporučuje k léčbě chronické nespavosti (výborné hypnotikum).
• Později byly objeveny vedle sedativních účinků i analgetické, spasmolytycké (protikřečové), antiepileptické i fungicidní (protiplísňové) vlastností této drogy, což mělo za následek její ještě širší uplatnění v medicíně.
• Kava-kava uvolňuje svaly a přitom neblokují přenos nervových vzruchů (toto způsobují kava-laktony). To vysvětluje, proč má relaxační účinky, aniž by přitom docházelo ke ztrátě intenzity myšlení a vnímání. Prakticky lze tento účinek využít při jakýchkoliv bolestech, křečích a namožení svalstva.
• Kava je velmi účinné lokální anestetikum (v tomto údajně konkuruje i kokainu), tento účinek se projevuje již po požití okamžitým znecitlivěním jazyka a hltanu.
• Samotný extrakt z kořene pepřovníku opojného se spolu se santalovým olejem již před lety využíval jako součást přípravků při léčení onemocnění žaludku a močových cest.
• Vnější aplikace kavy je užitečná při léčení plísňových infekcí, na zklidnění štípanců nebo kousanců od hmyzu a pomáhá také při různých kožních zánětech.
• Kava se využívá při léčbě kapavky, infekcí močových cest a problémů s menstruací.
• Droga se také uplatňuje při klimakterických potížích, neboť upravuje psychosomatickou dysfunkci doprovázející velmi často klimakterium.
• Poměrně zřetelné jsou i anafrodiziakální účinky (člověk pod vlivem kavy ztrácí zájem o sex).

No a samozřejmě i u této drogy, obdobně jako u všech drog (či látek) se při zvýšené aplikaci objevují některé nežádoucí účinky:

• Pro dlouhodobé užívaní vysokých dávek je také typickým charakteristický ekzém, který odezní po skončení aplikace.
• Dlouhodobé užívání drogy (roky) vede u konzumenta ke ztrátám tělesné hmotnosti, k větší náchylnosti k chorobám, k poškození jater a ke změnám na erytrocytech a leukocytech.
• Nebezpečí, které se v poslední době v souvislosti s touto drogou objevuje je její potenciální hepatotoxicita (kavapyrony). Je třeba zvýšené pozornosti u lidí s jaterním onemocněním.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Amidové alkaloidy jsou typickou složkou početné čeledi Piperaceae - pepřovníkovitých. Většina známých sloučenin má za základ piperidin, pyrrolidin nebo isobutamin. Snahy o izolaci těchto alkaloidů z pepřovníku opojného byly až do sedmdesátých let neúspěšné. Teprve později byly z kořenů zmíněné rostliny izolovány a identifikovány amidy N-cinnamoylpyrrolidin (0,002 %) a N-(m-methoxycinnamoyl)pyrrolidin (0,002 %).

Jedním ze zástupců této skupiny obsahových látek je i pipermethystin, izolovaný z listů zmíněného pepřovníku. Zde tvoří dominantní složku (0,17 %), zatímco v kořenech je jeho obsah podstatně nižší. Další skupinou obsahových látek pepřovníku opojného jsou chalkony, prekurzory flavonoidů.

Početnější skupinu obsahových látek pepřovníku opojného tvoří sloučeniny na bázi 8-laktonu a chalkonu. Patří mezi ně tzv. kawa-laktony, lišící se vzájemně substituenty v poloze 11 a 12.

V různých formách rostlin tohoto druhu pepřovníku byla prokázána výrazná druhová odlišnost, jak co do zastoupení, tak i obsahu těchto látek. Bylo zjištěno, že usušená droga z oddenků pepřovníku opojného poskytuje 15-17 % éterového extraktu, který je tvořen až ze 45-80 % kawa-laktony. Kawa-laktony působící na psychiku jsou především kawain (obrázek níže), dihydrokawain, methisticin, dihydromethysticin, yangonin a dihydroyangonin.

Pozn.: Kawa-laktony jsou nerozpustné v horké vodě a teplem se ničí. Proto by měla být kawa rozpouštěna pouze ve studené vodě.