Ayahuasca, toto kečuánské slovo znamená v překladu "liána duše" a používá se k pojmenování rostliny, nápoje z této rostliny i samotného obřadu. Používání této liány sahá hluboko do předkolumbovské doby. Dnes je rozšířena po celé Amazonii. Používání ayahuasci je velmi rozšířeno mezi indiány v tradiční medicíně, při mystických a náboženských obřadech, jako projímadlo, halucinogen, a pro věštění, diagnostiku a telepatii. V Kolumbii se používá při rituálním obřadu tukanoan yuruparí - obřad přechodu chlapce v muže. Chivarové zase věří, že ayahuasca umožňuje duši odpoutat se od těla a volně se pohybovat.

Vedle šamanského využití ayahuascuery, je ayahuasca také hlavní svátostí vlivných brazilských spirituálních skupin Santo Daime a Union de Vegetal. Ayahuasca se používá hlavně při náboženských obřadech mezi indiány v západní části Amazonské nížiny a mezi izolovanými kmeny žijícími na západních svazích kolumbijských a ekvádorských And.

Banisteriopsis caapi jako ostatně všechny druhy tohoto rodu je obrovská pralesní liána se složenými listy a drobnými růžovými květy v latách, plodem je nažka. Po okolních pralesních kmenech šplhá tak dlouho, dokud se její květy nestřetnou s přímým slunečním světlem. Svým počínáním a touhou po slunci může někdy hostitelský strom i zabít. Je známo, že pokud se pěstuje ve sklenících zarůstá celé jeho střechy a pod sebou nechává jen stín. B. caapi (i B. inebrians) má hnědou kůru s výraznými lenticelami, listy vejčitě kopinaté jsou 18 cm dlouhé a 5-8 cm široké. Tmavozelené, drobné růžové květy vyrůstají v latách. Z květů se vyvíjejí dlouze křídlaté nažky srostlé po třech. Liána B. inebrians se od B. caapi liší zejména tlustšími a protáhlejšími listy a tvarem křidélek.

Rod Banisteriopsis zahrnuje více než 100 druhů lián rostoucích v tropických oblastech severní části Jižní Ameriky, ve Střední Americe a na Karibských ostrovech. B. caapi roste především v tropických deštných lesích Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Bolívie a Brazílie (viz mapka).

Příprava ayahuasci byla dlouhou dobu přísně střeženým tajemstvím. Jen šamani věděli, kterou bylinu a jak použít. Indiáni připravují z kůry B. caapi halucinogenní nápoj, známý jako "ayahuasca", "ayge", "cají", "caapi", "kahi", "netema", "nishi", "yagé", "sheati" a další.

Réva se nakrájí na kousky a poté se odrolí nebo oloupe. Kůra se máčí ve studené vodě nebo se vaří až několik dnů ve vroucí vodě (vaří se zejména v západní části J. Ameriky). Běžně užívanou přísadou je řada rostlin obsahujících DMT, které dle dostupných zpráv zvětšují sílu a délku intoxikace, jako např. Psychotria viridis. Do odvaru jsou přidávány také další rostliny pro úpravu účinků, jako jsou Brugmansia suaveolens, Brunfelsia grandiflora, Terepteris methystica, Uragoga ipecacuanha aj.

Podobným způsobem se užívá i B. inebrians. Ke zvýraznění a prodloužení vidin slouží listy B. rusbyana, zvaný "ocoyagé", který neobsahuje beta-karbolinové alkaloidy jako ostatní druhy tohoto rodu, ale ve značném množství obsahuje různé tryptaminy, např. DMT.

Kůru lze také žvýkat, případně šňupat prášek.

Účinky tohoto na chuť hořko-slaného a odporného nápoje se projevují již pár minut po perorální aplikaci příjemným stavem opojení, často doprovázeným barevnými halucinacemi trvajícími 3-4 hodiny, zostřením sluchu a následným hlubokým spánkem plným snů. Hodně zajímavé je specifické působení yagových vizí na psychiku. Převládajícími barvami halucinací bývají jen modrá, purpurová a šedá, zatím co při současném podání nějaké tryptaminové drogy (např. B. rusbyana) se dostavují halucinace ještě v dalších barvách - zářivě žluté a červené. Někdy se projevuje nauzea, která je silnější u drogy připravené vařením, případné zvracení je způsobeno vyšším obsahem tříslovin. Vystřízlivění bývá obvykle bez jakýchkoliv nepříjemných účinků. Průběh je však u jednotlivých osob velmi rozdílný, takže výjimečně bývá reakce opačná, velmi nepříjemná doprovázena nepříjemným vystřízlivěním. Obecně by se dalo říct, že účinek závisí na několika okolnostech: na způsobu přípravy, okolním prostředí, použitém množství, počtu použitých příměsí, účelu použití a v neposlední řadě na způsobu, jakým šaman celý obřad řídí.

Halucinace jsou vyvolávány orálními dávkami 0,6-0,8 g harminu přijatými na prázdný žaludek. Harmalin je asi 2x účinnější. Biochemické studie ukazují, že tyto látky působí jako inhibitory enzymu monoaminooxidázy (MAO) typu A, která odbourává všechny monoaminergní neurotransmitery (noradrenalin, dopamin, serotonin). Trvání inhibice MAO-A vyvolané těmito beta-karboliny trvá v rozmezí 4-24 hodin s maximem okolo 3 hodin v závislosti na dávce.

Jak již bylo uvedeno, na vlastní intoxikaci se podílejí také obsahové látky rostlin použitých jako příměsy. Psychotria viridis, obsahuje psychedelické tryptaminové analogy (jako DMT). Tyto jsou samostatně po orální aplikaci neaktivní, ale díky navozené inhibici MAO, se mohou projevit i silně psychedelické účinky DMT.

Zůstává tajemstvím, jak dokázali amazonští indiáni mezi tisícovkami v džungli dostupných rostlin vybrat pár, který se tak vhodně doplňuje.

Intoxikace z pohledu intoxikovaných se zobrazují pouze registrovaným uživatelům s patřičným oprávněním. Máte-li zájem, můžete se přihlásit či registrovat.

Halucinogenní aktivitu způsobují indolové alkaloidy, především b-karbolinové alkaloidy (v závorce uvedena ekvivalentní množství čistých alkaloidů) harmin (100mg, vzorec vlevo), harmalin (50mg, vzorec vpravo), tetrahydroharmin (35mg), harmol (25mg) aj.. Tyto alkaloidy synergisticky a jsou proto nejúčinnější když jsou ve vhodné rovnováze.

Je zajímavostí, že první z této drogy izolovaný alkaloid harmin byl původně pojmenován telepatin, kvůli domnělým telepatickým účinkům yage.

Rostlinné drogy obsahující různé tryptaminy (DMT, ... ) se k drogám s obsahem beta-karbolinových alkaloidů (révy Banisteriopsis a Peganum Harmala) přidávají pro zesílení a "vyjasnění" jejich halucinogenních účinků. Jak bylo prokázáno vede aplikace rychle působících triptaminů s beta-karboliny k výraznému signifikativnímu zesílení účinku.